Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   24.5.2018 Webinar: New Developments in Microplate Technology
  11.6.2018 - 15.6.2018 Achema (Německo) - fórum pro procesy
  14.6.2018 Webinar: Tools and Technologies for Biosafety
  28.6.2018 Webinar: Selecting a Multi-vendor Service Provider
  2.7.2018 - 6.7.2018 45th European Physical Society Conference on Plasma Physics
Reklama
Senzorické náplasti jako dotykové rozhraní na lidském těle

Počítačoví odborníci ze Saarbrückenu vyvinuli senzorickou náplast, kterou je možno nalepit na libovolné místo na těle a dotykem pak ovládat elektroniku jako mobilní telefony či smart-watches.

Datum: 9.5.2018

interaktivní dotyková kůže, senzorická náplast


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Výhodou senzorických náplastí je to, že jejich tvar může být libovolný a pomocí dotyku je možno elektroniku ovládat intuitivně a diskrétně. Vědci prozatím vyzkoušeli čtyři prototypové aplikace.

Nová metoda se nazývá Multi-Touch Skin a její princip je podobný jako u dotykové obrazovky na moderní elektronice. Jde tedy o souřadnicový systém elektrod u nichž se při dotyku měří změna vodivosti či kapacitance. Lidský prst navíc může sám sloužit jako vodič, ale toto jenom jedna z úvah, jakým směrem se vývoj "interaktivní kůže" může ubírat. Souřadnicový systém elektrod na dotykové náplasti dovoluje určit polohu dotyku dokonce i na více místech současně.

Reklama

Dosud vyvinuté aplikace využily speciálně tvarované náplasti, jež mohly být umístěny poblíž ucha - pouhým dotykem bylo pak možno ovládat například hlasitost zvuku či přepínat hudbu.

Nová metoda interaktivní kůže byla poprvé prezentována na konferenci 26.4.2018 a nyní se očekává, že bude další výzkum probíhat za pomoci mezinárodních grantů.


Zdrojem informací je Chemeurope.
Kredit obrázku: Universität des Saarlandes

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama