Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Fyzikální ústav AVČR TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : Chlazené laboratorní inkubátory LBT 168,, předváděcí přístroje z výstavy, 100% stav,...
Kalendář : 26.4.17 - 28.4.17: New Trends in Research of Energetic Materials, Univerzita...
Reklama
Miniurychlovač částic

Postavit urychlovač částic o velikosti krabice od bot - to je cílem mezinárodního výzkumného týmu vědců v rozsáhlém projektu. Principy jsou známy a ověřeny, ale zbývá dopilovat ještě mnoho detailů.

Datum: 4.12.2015

urychlovač částic o velikosti krabice od bot, accelerator-on-a-chip


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Urychlovače částic (hlavně elektronů) jsou v současné době obrovská zařízení dlouhá několik kilometrů a s obrovskou cenou a provozními náklady. Na výzkum je málo času, protože jejich provozní harmonogram je plný. Projektem mezinárodního týmu vědců je vytvořit urychlovač částic o velikosti přenosného zařízení.

Vědci říkají, že pokud se jim jejich projekt povede, bude to ve vědě podobná revoluce jako v počítačích - od obrovských strojů zabírajících několik místností k zařízení, které si každý může nosit v kapse u kalhot. Projekt si říká "accelerator-on-a-chip". S pomocí urychlovače částic totiž lze řešit nejrůznější úlohy od výzkumu materiálů až po medicinální aplikace ozařování či generování rentgenova (X-ray) záření pro mikroskopii.

Princip zařízení je založen na urychlení elektronů pomocí pulsu laserového záření. Ke konstrukci je ovšem nutné použít fokusovaný svazek elektronů z elektronového mikroskopu běžící těsně podél speciálního skleněného povrchu, který elektronový puls urychlí. Blízkost k povrchu musí být extrémní. Celý proces se podařilo sestavit a prověřit v roce 2013.

Urychlení částic s pomocí mikročipu je ovšem jen začátek výzkumu. Je potřeba překonat několik překážek.
- Zaprvé je nutné zúžit vstupní elektronový paprsek cca 1000x, aby jej bylo možné zaostřit přesně podél hrany.
- Zadruhé je nutné vyvinout vhodné zařízení, které nasměruje paprsek přesně podél hrany. V principu lze použít sérii mikročipů na sebe navazujících, ale vědci by byli raději, kdy vše bylo na jednom čipu.
Reklama

Projekt je ve stavu počátku, ale je natolik slibný, že něj byl uvolněn již značný rozpočet a účastní se jej mnoho laboratoří z celého světa. Jak je vidět, vize "lab-on-a-chip" se začíná naplňovat.


Zdrojem informací je Chemeurope.com.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama