Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Fyzikální ústav AVČR TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : Chlazené laboratorní inkubátory LBT 168,, předváděcí přístroje z výstavy, 100% stav,...
Kalendář : 27.4.17: Webinar: Chromatography Trends in HPLC/UHPLC, webinář, Most samples encountered...
Reklama
3D tištěný metamateriál, který se smršťuje při zahřívání

Vědci vyvinuli metodou projection microstereolithography 3D printing (mikroskopické nanášení různých vrstev na sebe) metamateriál (materiál normálně neexistující), který má negativní či nulový koeficient teplotní roztažnosti - při zahřívání se smšťuje.

Datum: 27.10.2016

negativní teplotní roztažnost, mikroskopický 3D tisk


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Negativní koeficient teplotní roztažnosti je vlastnost, která je u normálních materiálů nevídaná. Naprostá většina materiálů se při zahřívání roztahuje. Vědci tohoto zvláštního jevu dosáhli pomocí 3D tisku speciální mřížky složené ze dvou materiálů - polymeru a polymerního kompozitu s mědí.

Jev negativního koeficientu teplotní roztažnosti se u nového metamateriálu vyskytuje v rozsahu až stovek stupňů Celsia. Důležité také je, že negativní roztažnost je ve všech třech prostorových směrech (jinak by to nebylo tak udivující).

Zajímavého chování metamateriálu bylo dosaženo díky speciální mřížkovité struktuře látky, která je složena se dvou materiálů (metodou 3D tisku), které mají různé koeficienty teplotní roztažnosti (pozitivní koeficienty). Při změnách teploty se pak díky odlišné teplotní roztažnosti mřížka v určitých bodech ohýbá a celkově tak vytváří dojem negativní teplotní roztažnosti.

Reklama

Vědci naznačují krásné perspektivy nového materiálu. Našel by využití všude, kde je potřeba kompenzovat teplotní roztažnost normálního materiálu, např. u vysoce přesných uchyceních optiky (třeba u atomic force mikroskopu), u stavebních elementů, kde se jinak v konstrukci musí ponechávat štěrbiny pro teplotní roztažení materiálu, až např. po dentální výplně, které díky odlišné teplotní roztažnosti mohou vypadnout, když se člověk napije něčeho horkého.
Cílem vědců je nyní metodu zdokonalit, protože je příliš citlivá na čistotu výrobního procesu a také se soustředit na tvorbu materiálu s nulovou teplotní roztažností. Hodně jsou také výsledné chování materiálu a jeho mechanické vlastnosti ovlivněny geometrickým tvarem mikroskopické mřížky - zde ještě hodně záležitostí ke zkoumání.


Zdrojem informací je Chemeurope.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama