Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : Chlazené laboratorní inkubátory LBT 168, www.volny.cz/ats-cz, Předváděcí přístroje z...
Kalendář : 2.12.17: 9. česká Wikikonference, Francouzský institut v Praze, 9. česká Wikikonference,...
Reklama
Viry v lidském těle

Od úsvitu mikrobiologie se vědci zaměřovali na patogenní (škodlivé) organismy a naprostá většina studií označovala viry za škodlivé organismy. Nyní se však ukazuje, že v rámci lidského těla žije mnoho virů, které škodlivé nejsou i při například snížené imunitě. Celá kolekce virů, které žijí v rámci našeho organismu se označuje jako lidský virom. Je to podobné, jako osídlení organismu bakteriemi, které nejsou škodlivé, ale naopak užitečné.

Datum: 8.11.2016

virom, viry v lidském organismu


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Podle dosavadních poznatků, většina virů žije v lidském organismu a nijak se neprojevuje. Virus se začne projevovat až při snížené imunitě anebo za určitých specifických podmínek. To je příklad různých polyoma či papilloma virů, které dokáží způsobit rakovinu střev, kůže či poruchy nervového systému.

Mezi nejvíce rozšířené viry patří anello viry, které jsou přítomny v krvi takřka 100% lidí. Tyto viry mají velkou genetickou diverzitu a tak jejich projevy můžou být hodně odlišné. Jenom malá část z nich je opravdu patogenní.

Mezi zásadní problémy při studiu virů patří to, že jenom jejich malá část dokáže přežívat mimo lidský organismus. A proto nelze studovat jejich následky po nákaze s pomocí laboratorních zvířat (opic makaků či myší). Mezi zcela zdravými lidskými jednici byla nalezena široká škála různých astro, parvo, picorna, picobirna virů.

Právě díky tomu, že i normálně neškodné viry se nijak neprojevují, je obtížné aplikovat standardní definice patogenicity, které formuloval Koch koncem 19. století:
1) agens je identifikováno jen u jedinců s nemocí
2) agens může být izolováno z jedinců s nemocí
3) naočkování příslušným agens způsobí nemoc
4) agens může být reizolováno z naočkovaného organismu

Ukazuje se, ale není to dostatečně prozkoumáno, že náš lidský virom může nést různé benefity.
Jedním z hlavních je správné "naladění" imunitního systému. Imunitní systém pak vhodně reaguje na opravdové patogeny a nepřehání svou reakci na jiné látky, což se pak projevuje jako alergie.
Známé kupříkladu je, že viry stejné rodiny jako hepatitis C virus (HCV), Zika a horečka dengue opravdu dokáží zmírnit následky projevů HIV infekce.
Další, a ne nezajímavou vlastností virů je, že některé viry jsou onkolytické - dokáží napadat a likvidovat rakovinné buňky a jsou příčinou samovolného vymizení rakovinných nádorů.

Je také vyzkoumáno, že přímo v naší DNA je cca 8% informace vloženo retroviry a tato genetická informace je přímo životně důležitá pro daný organismus. Jde o různé funkce placenty či rozdíly ve vývoji jednotlivých pohlaví.

Reklama

Budoucnost lidské viromiky.
Lidský virom se v blízké budoucnosti stane oblastí zájmů genetiků. Budou se pokoušet spektrum virů zmapovat a dát do souvislostí i s jeho geografickou odlišností. Jelikož viry jsou díky své malé DNA informaci náchylné k mutacím, tak zde bude snaha nalézt ty varianty, které se nejsnáze můžou stát patogenními a mohou se následně projevit ve formě epidemie.
Každopádně si ale škrtněme rovnici: virus = nemoc.


Zdrojem informací je The Scientist.
Kredit obrázku: ISTOCK.COM/ILBUSCA. VIRUSES, CLOCKWISE FROM TOP: OPHABINIA REGALIS; CHAPMAN, M.S., ROSSMANN, M.G.; MANUEL ALMAGRO RIVAS; BRUCEBLAUS; VOSSMAN; ALL WIKIMEDIA COMMONS

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama