Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Fyzikální ústav AVČR TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : Chlazené laboratorní inkubátory LBT 168,, předváděcí přístroje z výstavy, 100% stav,...
Kalendář : 30.3.17: Webinar: Lab Automation: Making Your Lab Work for You, webinář, By capitalizing...
Reklama
Kdo vlastní CRISPR?

CRISPR/Cas systém je prokaryotický imunitní systém, zajišťující odolnost vůči cizím genetickým elementům, jako jsou plazmidy nebo fágy a představuje tedy formu získané imunity. Tyto procesy byly objeveny na přelomu století a jako CRISPR byly pojmenovány v roce 2002. Jde o poměrně složité procesy, které však mají naději být velice úspěšnými mechanismy v boji proti rakovině či při nápravě některých dědičných onemocnění. V současné době se rozhořel boj o to, kdo má vlastně právo (nejen patentové) na celou problematiku vztaženou k CRISPR.

Datum: 26.1.2017

CRISPR, editace genetické výbavy


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Co je to vůbec CRISPR? Řekněme si to jen zjednodušeně. Zkratka pochází z Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats. Jsou to úseky prokaryotické (bakteriální) DNA obsahující krátké repetice (opakování) nukleotidů (stavebních kamenů DNA). Každá z repetic je následována krátkými segmenty tzv. spacer DNA, získanými při předchozích setkáních s příslušnými bakteriálními viry nebo plazmidy (krátký samostatný kousek DNA). Palindromatický znamená, že sekvence bází je zrcadlově stejná při čtení odpředu či odzadu.

Tzv. spacer DNA dokáže rozlišit příslušný úsek cizí DNA a s pomocí bílkoviny (proteinu) Cas9 jej rozstřihnout a tím deaktivovat danou DNA. S pomocí CRISPR/Cas9 však lze vyhledat určitý úsek v DNA, ten rozstřihnout a napojit tam jiný úsek DNA. Toto je velice silná zbraň pro cílenou editaci genetické výbavy. S její pomocí lze DNA zneškodnit, ale také modifikovat (upravit či opravit). S metodou CRISPR jsou spojeny značné i etické diskuze, protože nejenom dokáže léčit, ale dají se s ní i měnit genetické výbavy a vytvářet zcela nové formy života. Tak daleko ovšem nejsme. Někteří vědci říkají, že od objevení mechanismu CRISPR k cílenému použití je stejně daleko jako od kamenné tabulky na rytí písma k modernímu notebooku.

Proč není CRISPR něco jednoduchého? Je to tím, že CRISPR může existovat v mnoha různých verzích, podle použitých proteinů, vkládané RNA či vlastně samotného cílového určení této metody (získaná imunita u buňky, u bakterie, u člověka, cílená deaktivace genu, editace genu apod.). Samotné základy něčeho, co by mohlo mít něco společného s CRISPR, byly popsány již 1994 a od té doby se intenzívně studuje a je pokryto mnoha dílčími patenty.

Co se nyní odehrává? Nyní se odehrává složitý boj mezi mnoha výzkumnými týmy, kdo má vlastně na objevu CRISPR největší podíl. Nejde jen o podíl právně-patentový, který by mohl přinést patentujícímu obrovské finanční zisky, ale jde i o podíl morální (kdo se nejvíce opravdu zasloužil). Mezi vědci z oblasti genetiky to totiž panuje jasná shoda na tom, že v nedaleké době bude objev metody CRISPR oceněn Nobelovou cenou.

Kdo je v kolbišti? Je to Feng Zhang z Broad Institute in Massachusetts, Jennifer Doudna z University of California a také francouzská biofarmaceutická firma Cellectis, která si patentovala zcela obecně metodu editace genů, pod kterou by CRISPR spadal. Všichni nyní vedou právní spory. US Patent and Trademark Office nyní přiznává Zhangovi 13 z 20 patentů. Záležitost se nyní označuje jako “patent interference” - nejasnost v patentových právech. Což znamená, že rozhodnutí není jasné a může trvat léta, než se něco rozhodne (pokud vůbec). V září 2016 Zhang požádal o vyjmutí 4 patentů z celého sporu. Co to bude znamenat, to se teprve uvidí.

Reklama

Každopádně, právní boje o CRISPR mohou být pro praktické využití užitečné. Nebude to totiž bránit praktickému nasazení metody. Mnohá pracoviště na světě již publikují své studie ohledně využití CRISPR a jeho modifikací např. při boji s rakovinou či při léčbě některých genetických onemocnění (svalová dystrofie, cystická fibróza).
Jsme teprve na začátku dlouhé cesty k využití CRISPR a tak předpokládejme, že nasazení této metody nebudou bráit žádná patentová práva, ale že nyní již půjde jen o morální vědeckou rivalitu mezi osobnostmi, které se o její objevení nejvíce zasloužily.


Zdrojem informací je Labnews.
Zdrojem informací je Wikipedia.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama