Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Fyzikální ústav AVČR TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : AAS Varian SpectrAA-30 s GTA-96, Nabízime atomový absorbční spektrometr Varian...
Kalendář : 27.4.17: Webinar: Chromatography Trends in HPLC/UHPLC, webinář, Most samples encountered...
Reklama
"Korekční čočka" pro hmotovou spektroskopii hrubých povrchů

Vědci dokázali významným způsobem vylepšit metodu hmotové spektroskopie, která spoléhá na laserovou ablaci. Dosud bylo nutné vybábět tenké a rovné řezy zkoumaného materiálu, ale nyní je možné provádět měření i na nerovném povrchu.

Datum: 13.2.2017

korekce nerovného povrchu pro hmotovou spektroskopii, LAESI


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Vědci z Max Planck Institute for Chemical Ecology in Jena, Germany vyvinuli zajímavý systém, který vylepšuje dosavadní možnosti techniky LAESI (Laser Ablation Electrospray Ionization). V této technice se zaměří silný laser na povrch vzorku, odkud odpaří malé množství materiálu. Tyto páry jsou následně ionizovány v elektrickém výboji a obsah je detekován pomocí hmotového spektrometru (MS).

Problémem LAESI bylo vždy to, že když se zkoumal nerovný povrch (biologické vzorky jako listy, krunýře brouků, chlupaté povrchy), bylo nutné vyrobit tenký řez vzorku, aby laser byl zaměřen vždy na stejnou rovinu povrchu vzorku pomocí čoček. Toto omezení však neumožňovalo měřit různá prostorová rozložení zkoumané látky na povrchu vzorku, např. kde se hromadí určité chemikálie.

Nová metoda využívá celkem jednoduchého principu - před měřením je vzorek oskenován prostorovým scannerem a je zjištěn jeho výškový profil. Následně je při měření ablační (odpařovací) laser zaměřován do toho místa, které odpovídá naskenovanému profilu. Takto lze zkoumat např. nerovné povrchy listů, rostlin, kůže, živočichů či jiných hrubých povrchů.

Reklama

Díky tomuto novému způsobu trojrozměrného měření s hmotovou spektroskopií lze analyzovat, v jakém místě vzorku se určitá látka nejvíce hromadí, kde se tvoří kolonie bakterií apod. Vědci nyní chtějí tuto techniku dostat do běžného použití.


Zdrojem informací je Chemeurope.
Kredit obrázku: Benjamin Bartels, Max-Planck-Institut für chemische Ökologie

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama