Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   15.10.2018 - 18.10.2018 Analýza anorganických látek 2018
  23.10.2018 - 26.10.2018 Gaudeamus Brno 2018
  25.10.2018 Webinar: Advances in Cell Culture Technology
  5.11.2018 - 7.11.2018 Příprava a užití referenčních matariálů a mezilaboratorního porovnání zkoušek VII
  15.11.2018 Inovační den: Automatizované řízení a e-mobilita
Reklama
"Korekční čočka" pro hmotovou spektroskopii hrubých povrchů

Vědci dokázali významným způsobem vylepšit metodu hmotové spektroskopie, která spoléhá na laserovou ablaci. Dosud bylo nutné vybábět tenké a rovné řezy zkoumaného materiálu, ale nyní je možné provádět měření i na nerovném povrchu.

Datum: 13.2.2017

korekce nerovného povrchu pro hmotovou spektroskopii, LAESI


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Vědci z Max Planck Institute for Chemical Ecology in Jena, Germany vyvinuli zajímavý systém, který vylepšuje dosavadní možnosti techniky LAESI (Laser Ablation Electrospray Ionization). V této technice se zaměří silný laser na povrch vzorku, odkud odpaří malé množství materiálu. Tyto páry jsou následně ionizovány v elektrickém výboji a obsah je detekován pomocí hmotového spektrometru (MS).

Problémem LAESI bylo vždy to, že když se zkoumal nerovný povrch (biologické vzorky jako listy, krunýře brouků, chlupaté povrchy), bylo nutné vyrobit tenký řez vzorku, aby laser byl zaměřen vždy na stejnou rovinu povrchu vzorku pomocí čoček. Toto omezení však neumožňovalo měřit různá prostorová rozložení zkoumané látky na povrchu vzorku, např. kde se hromadí určité chemikálie.

Nová metoda využívá celkem jednoduchého principu - před měřením je vzorek oskenován prostorovým scannerem a je zjištěn jeho výškový profil. Následně je při měření ablační (odpařovací) laser zaměřován do toho místa, které odpovídá naskenovanému profilu. Takto lze zkoumat např. nerovné povrchy listů, rostlin, kůže, živočichů či jiných hrubých povrchů.

Reklama

Díky tomuto novému způsobu trojrozměrného měření s hmotovou spektroskopií lze analyzovat, v jakém místě vzorku se určitá látka nejvíce hromadí, kde se tvoří kolonie bakterií apod. Vědci nyní chtějí tuto techniku dostat do běžného použití.


Zdrojem informací je Chemeurope.
Kredit obrázku: Benjamin Bartels, Max-Planck-Institut für chemische Ökologie

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama