Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   11.6.2018 - 15.6.2018 Achema (Německo) - fórum pro procesy
  14.6.2018 Webinar: Tools and Technologies for Biosafety
  28.6.2018 Webinar: Selecting a Multi-vendor Service Provider
  2.7.2018 - 6.7.2018 45th European Physical Society Conference on Plasma Physics
  19.7.2018 Webinar: Liquid Handling Solutions for Your Lab
Reklama
Stabilní keramika bez vypalování v peci

Výroba cementu, cihel, keramiky a porcelánu vyžaduje použití tepla - vypalování při teplotách přes 1000 °C. Vědci z ETH Zurich nyní přišli s novou metodou zvanou "studené sintrování" - s pomocí nanoprášku uhličitanu vápenatého dokáží vyrobit pevnou látku jen s pomocí tlaku i při pokojové teplotě.

Datum: 9.3.2017

sintrování za studena


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Materiáloví vědci z ETH Zurich vyvinuli metodu, která připomíná formování kamene (vápence) z uhličitanu vápenatého. V přírodě tvorba kamene trvala dlouhou dobu, ale s použitím nanoprášku a vody lze vytvořit pevnou strukturu jen za použití tlaku i při pokojové teplotě a v krátkém čase. Proces vypalování při vysokých teplotách tím odpadá.

Podle měření to vypadá, že nově vytvořený materiál dokáže být až 10x odolnější než beton. Vědci při výrobě vzorků o velikosti platební mince používali standardní průmyslový lis. Dostatečně velký tlak je důležitý a je úměrný velikosti vytvářeného předmětu. Podle odhadu vědců by bylo možné s konvenční technikou vytvářet předměty o velikosti měnší keramické koupelnové dlaždičky.

Celý nově popsaný proces, který vědci nazývají "sintrování za studena", je ekologicky přívětivý, protože spotřebuje mnohem méně energie než procesy vypalovací. Navíc, umožňuje i tvorbu různých kompozitních materiálů, včetně směsí s plasty.

Reklama

Vědci nyní budou novou technologii dále studovat a také budou studovat možnosti přímého využití oxidu uhličitého. Pokud by se jej podařilo přímo zachytávat u zdroje např. v tepelných elektrárnách, mohl by to být významný pokrok k redukci emisí tohoto skleníkového plynu.


Zdrojem informací je Chemeurope.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama