![]() |
Databáze: Laboratorní přístroje ![]() ![]() ![]() ![]() Hledání: Ostatní: Nástroje ![]() ![]() |
|
![]() |
![]() |
![]() |
V oblasti rizika lze rozdělit rizika na tolerovatelná, netolerovatelná a kritická. Pro celý funkční celek pak můžeme vytvořit tzv. matici rizik a pro jednotlivé oblasti pak přiřadit příslušná SIL. Je jistě rozdíl v tom, když v nějakém technologickém celku upadne komínek, což zkušený řemeslník spraví drátem za deset minut bez přerušení provozu, než když celá továrna exploduje a zamoří okolí. Často se pro analýzu rizik používá metoda LOPA (Layers Of Protection Analysis). Pojem SIL se příliš nepoužívá u složitějších technologických či softwarových celků. Tam je velice obtížné jej definovat. SIL se používá především v elektrotechnice, kde je možné jej definovat. Řekněme si příklad: Jaké je SIL kladívka? Jde o to, že nám nevyletí z topůrka. Záleží na tom, kolik úhozů s ním uděláme s určitou silou, pod určitým úhlem. SIL bude jistě jiné pro starého řemeslníka, než pro nezkušeného začátečníka, který zatlouká hřebíky do betonu. Pro určení SIL je hlavní pojem PDF (Probability of Failure on Demand) - pravěpodobnost selhání. V případě definice SIL se ještě používá pojem RRF (Risk Reduction Factor), což je jen převrácená hodnota SIL. V elektrotechnice se dá také snadno definovat faktor PFH (Probability of Failure per Hour) - pravděpodobnost selhání za hodinu. Zobrazme si tedy tabulku úrovní SIL:
Pro nepřetržitou funkci systému:
Závěrem: Pojem SIL bychom měli znát. Měli bychom vědět, že se používá především v elektrotechnice (a tím navazuje i na funkce v technologickém průmyslu). Pro jiné použití si však uvědomme, že SIL je velice obtížně definovatelný a nepřeceňujme jeho význam. Pro redukci rizik a určení bezpečnosti v jiných oblastech se používají oborově specifické metody. Zdrojem informací je Wikipedia a internet. RNDr. Mojmír Adamec |
![]() |
![]() |
![]() |