Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   17.4.2018 Byznys s inovacemi 2018
  25.4.2018 Seminář Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách
  26.4.2018 Webinar: Advancing the Cannabis Industry: Tools for Analytical Testing
  10.5.2018 Webinar: Tools and Technologies for the Materials Testing Lab
  14.5.2018 - 16.5.2018 Konference VITATOX
Reklama
Nejkratší laserový puls jako nikdy dříve

Vědci dokázali vyvinout laser, který dokáže generovat pulsy s dobou trvání pouhých 43 attosekund, což je nejkratší čas, jaký byl kdy dosažen. S tímto by bylo možné sledovat, ale i ovlivňovat samotné pohyby elektronů v rámci elektronového obalu molekuly.

Datum: 6.11.2017

nejkratší laserový puls


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Vědci z Eidgenössische Technische Hochschule Zürich (ETH Zürich) dokázali vyvinout laser generující pulsy v X-ray oblasti s dobou trvání pouhých 43 attosekund - quintiliontin sekundy (10-18 s). Toto otevírá nové dveře ke studiu molekulární dynamiky. Doba tohoto laserového pulsu je nejkratší událostí, kterou se kdy podařilo lidstvu vytvořit.

Molekuly rotují v řádu pikosekund (10-12 s), jejich atomy vibrují v řádu femtosekund (10-15 s) a elektrony se pohybují v řádu attosekund (10-18 s).

Laserový puls, který vytvořili vědci z ETH, generuje soft X-ray záření s poměrně širokým spektrálním rozsahem.

Jaká je výhoda tak krátkého pulsu? Díky němu je možno sledovat průběh některých chemických reakcí. Například rhodopsin, který je obsažen v sítnici lidského oka, je fotocitlivou molekulou a dokáže změnit svoji konfiguraci i při absorpci jediného fotonu. Právě tato vlastnost umožňuje vidění i za nízkého osvětlení. A tato vlastnost je důležitá, protože kdyby rhodopsin nereagoval tak rychle, přijaté záření by se změnilo v pouhé teplo během několika pikosekund. Attosekundová spektroskopie může přispět například k vývoji efektivnějších slunečních článků díky sledování procesu přeměny slunečního záření na elektřinu krok po kroku.

Attosekundová spektroskopie umožňuje detailně studovat procesy, které se odehrávají na molekulární úrovni ve velice krátkých časech. Může jít i o průběh chemických reakcí, vznik vazeb. Je možno studovat pohyby náboje v rámci elektronového oblaku větších molekul.

Krátký puls však nemusí sloužit jen k pozorování - může i přímo ovlivňovat děje mezi molekulami a provádět cílené intervence například při chemických reakcích.

Reklama

Výzkumná skupina v ETH pracuje na další generaci ještě kratších pulsů. Toto by mohlo umožnit studovat například i přímo pohyby náboje v elektronovém obalu menších molekul.


Zdrojem informací je Chemeurope.
Kredit obrázku: ETH Zürich

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama