![]() |
Databáze: Laboratorní přístroje ![]() ![]() ![]() ![]() Hledání: Ostatní: Nástroje ![]() ![]() |
|
![]() |
![]() |
![]() |
Dvě skupiny vědců z oblasti fotoniky v ETH Zürich se pokusily snížit prodlevu mezi dopadem světla na polovodič a jeho přeměnou na elektrický signál. Pokusili se zkombinovat dvě vrstvy materiálů, z nichž každá má odlišné vlastnosti - jeden materiál výborně generuje elektrony při dopadu světla a druhý materiál zase tyto elektrony perfektně vede. Materiálem, který výborně vede elektrony je grafen (monomolekulární vrstvička atomů uhlíku) a materiálem, který dobře reaguje na světlo jsou polovodiče TMDC (přechodové prvky jako molybden a wolfram a chalkogeny jako síra nebo telur). Zkratka pochází z: Transition Metal Dichalcogenide (TMD or TMDC) monolayers. Vědci použili molybden ditelurid. Ukázalo se, že oba jednovrstvé materiály se dobře snášejí s existující křemíkovou elektronikou a není problém je přes sebe nanést. Vědci byli udiveni svým výsledkem. Zatímco limity dosavadní elektroniky založené pouze na TMDC jsou okolo 1 GHz, výzkumníci naměřili přenosovou kapacitu okolo 50 GHz.
Před badateli nyní leží krásná oblast plná možností. Je možno zkoumat nepřeberné množství různých TMDC materiálů, jejich napojení na světlovodič a různě napojovat grafenovou vrstvu na elektrické kontakty. Vědci věří, že nynější objev povede nejen k rychlejším detektorům, ale lze jej využít i jako zdroje světla ve světelných modulátorech, LED či laserech. Zdrojem informací je Chemeurope. Kredit obrázku: ETH Zürich Pro kompletní informace si přečtěte celý článek.
|
![]() |
![]() |
![]() |