![]() |
Databáze: Pro laboratoř ![]() ![]() ![]() ![]() Hledání: Ostatní: Nástroje ![]() ![]() |
|
![]() |
![]() |
![]() |
Výzkumníci Fraunhoferova institutu pro keramické technologie a systémy IKTS spolupracovali s partnery na vývoji technologie, která využívá vodík jako koncepci pohonu s nulovými emisemi a těmto nevýhodám se vyhýbá. Projekt HyMethShip financovaný EU využívá jako nosič kapalného vodíku metanol. V rámci této koncepce je loď doplňována metanolem v přístavu. Na palubě se z metanolu získává vodík parním reformingem a používá se k pohonu lodi. "Tímto způsobem zabijeme dvě mouchy jednou ranou: Loď má prakticky bezemisní pohonný systém a není potřeba velká a potenciálně nebezpečná nádrž na vodík," vysvětluje Dr. Benjamin Jäger ze skupiny pro katalýzu a syntézu materiálů ve Fraunhoferově institutu IKTS. Plnit metanolem, spalovat vodík Technickým středobodem systému je reaktor. Metanol se smíchá s vodou, pak se působením tepla odpaří a přivede do předehřátého reaktoru, kde se směs metanolu a vody přemění na vodík a CO2. Pokud jde o separaci vodíku a konstrukci reaktoru, Fraunhofer IKTS může přispět svými dlouholetými zkušenostmi v oblasti membránových procesů. Výzkumníci z Fraunhoferovy společnosti vyvinuli keramickou membránu potaženou uhlíkem. Molekuly vodíku unikají extrémně jemnými póry membrány, zatímco větší molekuly oxidu uhličitého jsou zadržovány. Při tomto procesu dosahuje vodík čistoty více než 90 %. Poté je přiváděn do motoru, který pohání spalováním v běžném spalovacím motoru - a neprodukuje absolutně žádné výfukové plyny, které by škodily klimatu. Koncepce procesu použitá v projektu zahrnuje dva další důmyslné konstrukční prvky, které systém optimalizují. Za prvé, odpadní teplo z motoru se využívá k ohřevu reaktoru, což výrazně zvyšuje účinnost systému. Za druhé, zbývající oxid uhličitý se vrací do tekutého stavu za reaktorem a přivádí se do prázdných nádrží na metanol. Když loď dorazí do přístavu, je CO2 přiveden do nádrží a může být použit pro další proces syntézy metanolu. "Metanol je ideálním nosičem vodíku pro lodní dopravu. Jeho energetická hustota je dvakrát vyšší než u kapalného vodíku, takže palubní nádrže na metanol musí být pouze poloviční. Lze jej také bezpečně přepravovat: I když dojde k úniku z nádrže, nehrozí akutní riziko pro životní prostředí," říká Dr. Benjamin Jäger, odborník IKTS v této oblasti. Během vývoje bylo jednou z technických výzev zvětšení keramických membrán tak, aby mohly být použity v souvislosti s pohonem, který je vyžadován u lodních motorů. Výzkumníkům se podařilo zvětšit membránu z původní délky pouhých 105 mm na 500 mm, což umožnilo pohon motorů o výkonu až 1 MW. Střednědobým cílem je vyvinout pohonné systémy o výkonu 20 MW a více. Ekologicky šetrné cesty na trajektech a výletních lodích Pohonný systém s nulovými emisemi by byl ideální pro trajekty, které plují po pevných trasách mezi dvěma přístavy, přičemž každý přístav má vlastní čerpací stanici metanolu. Tato technologie však může být v budoucnu atraktivním řešením i pro kontejnerové a výletní lodě. Ekologicky smýšlející cestující by přilákaly ekologické plavby s nulovými emisemi skleníkových plynů a bez velkých komínů, které vypouštějí do ovzduší saze z procesu spalování topného oleje.
Na projektu HyMethShip financovaném EU spolupracoval Fraunhofer IKTS s řadou partnerů. Za celkovou koordinaci projektu bylo zodpovědné kompetenční centrum pro velké motory (LEC) v rakouském Grazu, zatímco začínající společnost SES-HyDepot e.U. v Innsbrucku provozovala malé testovací zařízení pro ověření základního technického procesu. Christian Mair, generální ředitel společnosti SES-HyDepot, je optimistický: "Testování ukázalo, že je možné poskytovat vodík na bázi metanolu. Ve střednědobém horizontu to nabízí perspektivu pro lodě a jejich značné energetické nároky." Zdrojem informací je Chemeurope. Pro kompletní informace si přečtěte celý článek.
|
![]() |
![]() |
![]() |