Věda a výzkum       Vesmír       Osel       Chemagazín TOPlist CZ     EN       Kontakt
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Pro laboratoř        Firmy        Zastoupení        E-obchody 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   10.11.2025 Teoretické základy infračervené mikroskopie
  11.11.2025 - 12.11.2025 XXIV. setkání biochemiků a molekulárních biologů
  13.11.2025 - 14.11.2025 XVIII. konference pigmenty a pojiva
  2.12.2025 Futore labs, automation & technology
  14.6.2027 - 18.6.2027 ACHEMA 2027
Reklama
Odkaz na tento článek je zde publikován s laskavostí serveru Vesmír. Klikněte na titulek:

Dva mýty o železe ve špenátu

Některé mýty mají pozoruhodnou schopnost přetrvávat i poté, co se prokáže jejich nepravdivost.

Starší z nás si jistě vzpomenou, jak je rodiče v přesvědčení, že po špenátu budou jejich potomci zdraví a silní jako Pepek námořník, vyloženě nutili jíst špenát v hojném množství. Pokládali ho totiž za mimořádně zdravý pro jeho vysoký obsah železa. V dobách, kdy ještě o tom, co budou děti jíst, rozhodovali většinou právě rodiče, to byly traumatizující zážitky, které některým tuto zelenou pochutinu na celý život znechutily.

Ve skutečnosti špenát obsahuje 3,3–3,7 mg ve 100 g listů, což z něj nedělá nijak významný zdroj tohoto biogenního prvku. Je to množství podobné jako v jiných druzích zeleniny a mnohem nižší než např. v bramborách nebo v čočce. Navíc ještě brání vstřebávání železa vysoký obsah šťavelové kyseliny. Kde se tedy vzal mýtus o špenátu, který dodá tělu železo a s ním také zdraví a sílu?

Datum: 14.11.2024

elementární analýza

Reklama
Reklama

Reklama