Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   24.5.2018 Webinar: New Developments in Microplate Technology
  11.6.2018 - 15.6.2018 Achema (Německo) - fórum pro procesy
  14.6.2018 Webinar: Tools and Technologies for Biosafety
  28.6.2018 Webinar: Selecting a Multi-vendor Service Provider
  2.7.2018 - 6.7.2018 45th European Physical Society Conference on Plasma Physics
Reklama
Vylepšená mikroskopická metoda dvoufotonového měření

Vědci z University of Warwick vyvinuli novou metodu dvoufotonové mikroskopie, která je 100x přesnější než dosavadní metody. Lze tak dosáhnout rozlišení na úrovni jednotlivých atomů v případě 2D objektů.

Datum: 10.5.2018

dvoufotonová mikroskopie, kvantové interakce fotonů


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Nová metoda dokáže zobrazovat objekty o velikosti 100.000-krát menší, než je tloušťka lidského vlastu (tedy rozlišení cca 1 nm). Při metodě je vysíláno cca 30.000 fotonů za sekundu. Tvůrci nové metody tvrdí, že je cca 100x přesnější dosavadní dvoufotonové metody. Lze tedy sledovat objekty o tloušťce jediného atomu a nová metoda by také měla být podstatně levnější.

Podstata nové metody je založena na tom, že fotony procházejí skrze tzv. "beamsplitter" a druhý z fotonů je zpomalen průchodem skrze transparentní médium. Následně se měří pravděpodobnost, že oba fotony po průchodu vzorkem prošly přes beamsplitter separátně. U tlustších vzorků je vyšší pravděpodobnost, že fotony projdou přes beamsplitter odděleně.

Tímto celá dvoufotonová metoda překonává své dosavadní principiální omezení a není zapotřebí se spoléhat na možnosti interferenční jednofotonové metody, která je značně náročná a drahá.

Reklama

Vědci říkají, že pomocí nové metody bude možné studovat velice tenké 2D objekty jako buňěčné membrány či DNA a grafen.


Zdrojem informací je Chemeurope.
Kredit obrázku: University of Warwick

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama