Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Fyzikální ústav AVČR TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : Chlazené laboratorní inkubátory LBT 168,, předváděcí přístroje z výstavy, 100% stav,...
Kalendář : 10.8.17: Webinar: Essential Tools for the Life Science Laboratory, webinář
Reklama
Znáte LIMS?

LIMS je zkratka pro Laboratory Information Management System. Význam tohoto pojmu je poněkud rozmazaný s tím, jak rychle se rozvíjejí informační technologie a jejich použití v laboratořích. Do toho nám zasahuje rozvíjející se pojem ELN - Electronic Laboratory Notebook, který ke své funkci příslušný LIMS vyžaduje. Zkusme se tedy blíže podívat, co si pod pojmem LIMS představit.

Datum: 11.5.2016

LIMS, správná laboratorní praxe


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Pod pojmem LIMS si můžeme představit informační systém běžící v IT prostředí dané firmy a se kterým jeho uživatelé komunikují. LIMS pomáhá udržet si kontrolu nad tím, co jsme už udělali, za jakých podmínek, co nás čeká a jak na to. V některých případech si zde můžeme ukládat i informace o našich výsledcích laboratorní práce.
Nezaměňujme však LIMS za specializované IT systémy, které zpracovávají data z měření (výsledky různých sekvenací, chromatografické reporty apod.) - to je již záležitost speciálního vybavení, které dokáže taková data (často velkého objemu) zpracovávat a provádět s nimi různé manipulace (statistiky, reporty, porovnávání). Přes LIMS k nim však může být možno přistupovat.

Pojem LIMS lze ovšem vysvětlovat i mnohem šířeji v jiných ohledech. Například jako systém řídící přístupová práva k určitým zařízením, úschovnám vzorků, materiálu apod. Někdo jej interpretuje i jako systém pro řízení celé laboratoře, včetně plánování nákupu nového vybavení a monitoring údržby vybavení a zásob.

Jak vidíte, LIMS není ustálený pojem, ale na jednom se shodneme. LIMS by měl umět těchto 5 úkolů:
1) Definovat vzorek a k němu příslušná data (popis vzorku)
2) Sledovat životní cestu vzorku (workflow) - tedy to, co se s vzorkem již udělalo, co se bude dělat a kde vzorek právě je
3) Sledovat vztah vzorku k použitému vybavení - tedy na čem se měřilo, s jakou kvalitou
4) Uložení/načtení dat spojených s analýzou vzorku. Měla by zde být možnost pravomocného rozhodnutí, co se schválí či ne.
5) Možnost vytváření reportu k danému vzorku, kde je vidět v souhrnu vše podstatné

A nyní již několik příkladů z praxe, co by LIMS ve spojení s elektronickým laboratorním notebookem mohl dělat. Vyberte si to, co Vás zaujme a to v případě zájmu o LIMS požadujte na svém dodavateli, protože dodavatelů různých LIMS je hodně:

a) Spustím LIMS a zobrazí se mi, co bych dneska měl udělat - jaké vzorky a co s nimi

b) Přijdu s čtečkou čárového kódu do úschovny vzorků, naskenuji čárový kód a zobrazí se mi, o jaký vzorek jde a v jaké je životní fázi celého procesu (má se něco změřit, je již jen v úschově, má se stornovat apod.)

c) Pokud nemám oprávnění, tak by mi LIMS neměl povolit úschovnu vzorků otevřít

d) Vezmu vzorek a vložím jej do sekvenátoru apod. na pozici X, Y. Informaci o pozici při daném měření mám uloženu a použiji ji, až budu vzorek zase ze zařízení vytahovat.

e) Vezmu vzorek a zobrazí se mi, za jakých podmínek mám provést jaké měření (koncentrace rozpouštědla, tlak, teplota apod.). Zobrazí mi také, jaké regulatorní standardy musím dodržet.

f) Pokud mám zájem, tak mi LIMS umožní nahrát surová data z nějakého jiného měření. Je to problematické, protože různých měření je spousta, v různých formátech a LIMS by měl být schopen výsledky zobrazit (výsledky sekvenace stejně jako absorpční spektrum apod.)

g) Prostřednictvím automatizovaného elektronického rozhraní (USB, WiFi, Bluetooth...) by mělo být možné načíst z měřícího přístroje naměřená data a ta automaticky odeslat na příslušné místo v informačních systémech.

h) Prostřednictvím LIMS bych měl mít přístup k různým reportům a již zpracovaným datům. Měl bych vidět, zda je všechno jasné, či zda určité výsledky jsou na hranici přesnosti a měly by se opakovat.

i) Po zpracování vzorku přijdu k tiskárně čárového kódu, získám štítek, uložím vzorek do úschovy (za příslušných podmínek, např. teploty) a LIMS mi automaticky uloží přesné informace o uložení (místnost, kontejner, police, zásuvka, pozice...)

j) Manažer LIMSu by měl mít možnost vytvoření reportu co kdo udělal, zda nějaký systém nehlásí závadu, zda něčemu nekončí životnost či platnost kalibrace aj. Měl by mít přehled o stavu zásob.

k) Měl bych mít možnost poznámek pro danou situaci - na co zde dát pozor, na co nezapomenout, jak to správně provést...
Reklama

Každopádně, LIMS je pojem, se kterým se budeme setkávat stále častěji a připravme se na to. Jsou samozřejmě velké rozdíly mezi standardními laboratořemi (zdravotnictví, rutinní analýzy, forensic (kriminalistika)...) a základním výzkumem. V obou však potřebujeme zpracovávat data ze vzorků a měli bychom v tom mít pořádek.

Zavedení LIMS patří k zásadám Správné laboratorní praxe včetně Good Automated Manufacturing Practice (GAMP).

RNDr. Mojmír Adamec
Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama