Věda       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Fyzikální ústav AVČR TOPlist
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Užitečné pomůcky:   Tabulky        Encyklopedie        Nástroje 
Katalog dodavatelů:   Rubriky        Firmy        Zastoupení        Laboratorní přístroje 
Ostatní:       Titulní strana        Zajímavé odkazy        O nás        E-obchody 
Nástěnka : AAS Varian SpectrAA-30 s GTA-96, Nabízime atomový absorbční spektrometr Varian...
Kalendář : 26.4.17 - 28.4.17: New Trends in Research of Energetic Materials, Univerzita...
Reklama
Miniaturní výpočetní element budoucnosti

V roce 1959 známý fyzik Richard Feynman předpověděl vznik miniaturních strojků o rozměrech jen několika atomů. Tato vize zůstávala nenaplněna až do dnešních dnů.

Datum: 1.11.2016

memristor, nové počítačové architektury


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Počítačoví inženýři v University of California Santa Barbara začali experimentovat s tzv. memristory - miniaturními logickými prvky, které dosahují velikosti kostičky o hraně 50 nm. Tyto memristory jsou zajímavé především tím, že kombinují dohromady paměťovou funkci a logickou funkci.

Ve stávajících počítačových architekturách jsou logické obvody odděleny od paměťových oblastí a tím dochází ke značnému zdržení při přenosu informace mezi nimi. Memristory naopak kombinují obě dvě funkce dohromady. Navíc, memristor si pamtauje poslední uchovanou informaci i po výpadku elektrického napájení. Je to založeno na principu, že odpor vnitřního prvku memristoru závisí na posledním protékajícím proudu a jeho směru.

Kombinací paměťové a logické funkce dohromady by bylo možno provádět různé operace současně a lokálně. Toto se zdá být velkou výzvou pro počítačové inženýry v blízké budoucnosti. Navíc, architektura memristoru je navržena tak, aby nemusela odpovídat současné dvourozměrné architektuře obvodů, ale mohla být vrstvena ve třech rozměrech. Vědci předpokládají, že individuální trojrozměrný blok by mohl mít rozměry o hraně 10 nm.

Reklama

Současné nové architektury počítačů, které by dokázaly kombinovat logickou a paměťovou funkci na jednom místě, být uspořádány i ve třech rozměrech namísto jen ve dvou a navíc by dokázaly i mít vlastnosti trvalé paměti při výpadku napájení, jsou nyní na předních místech co se týče cílů vývojářů nových výpočetních systémů. Tyto nové systémy by nejen dokázaly překonat výkonové parametry stávajících architektur, ale mohly by přinést i zcela nové vlastnosti, které by ihned našly uplatnění např. v robotice či medicíně.


Zdrojem informací je Chemeurope.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Hledání:
 
(fulltextové vyhledávání na stránkách tohoto serveru)

Reklama

Reklama