Firma LabTwin vidí budoucnost laboratoří v používání různých chytrých technologií. Mezi ně patří jejich software tzv. hlasového asistenta, který pracovníkovi uvolňuje ruce a reaguje na jeho příkazy a dotazy. LabTwin nejenom dokáže zodpovědět různé dotazy s pomocí vyhledávání na internetu, ale umí přes vzájemně propojené přístroje provádět rutinní operace - něco spustit, zastavit apod. LabTwin umí také usnadnit práci tím, že udržuje informace o experimentech a vyplňuje příslušnou dokumentaci.
Další pokračování článku popisuje vlastnosti software LabTwin.
(článek je v angličtině)

Datum: 9.12.2019

hlasový pomocník v laboratoři   ID:424

Firma Air Products and Chemicals, Inc. přišla se svojí novou technologií na čištění plynů používaných v plynové chromatografii (GC). Díky technologii BIP^® technology se jí podařilo dosáhnout špičkově nízkých hodnot znečištění plynu.

Datum: 5.12.2019

plynová chromatografie, GC, čištění plynu   ID:438

Evropské severské země pravidelně obsazují přední příčky v žebříčcích inovátorských států. Švédsko si například vysloužilo přezdívku „továrna na jednorožce“ – díky vysokému počtu startupů, které dosáhly miliardových tržeb v dolarech. Symbolem jejího úspěchu jsou novodobé značky jako Skype, Spotify nebo Minecraft. Z pohledu průmyslové země jako Česko ovšem může být zvlášť inspirativní také inovativní přístup k tradičním odvětvím jako energetika, ocelářství nebo strojírenský průmysl.

Datum: 4.12.2019

věda a výzkum   ID:563

Výstava Lab Innovations překonala 30. a 31. října 2019 veškerá očekávání. Návštěvníků bylo 3860, což je 24% nárůst oproti předchozímu roku. Vystavovatelů bylo 160 a pokrývali širší rozsah laboratorní praxe než dříve. Tato výstava se stala největší událostí v oblasti laboratorní praxe ve Velké Británii. Optimistická jsou i očekávání pro příští ročník Lab Innovations 2020, 4. a 5. 11.2020 v Birminghamu, UK.
Další pokračování článku popisuje detaily výstavy Lab Innovations.
(článek je v angličtině)

Datum: 25.11.2019

výstava laboratorní techniky Lab Innovations   ID:524

Objev způsobu, jak vytvořit tzv. topologické stavy v kvantových materiálech je důležitou výzkumnou hranicí, která může vést vytouženému přenosu nejen kvantové informace, ale i elektrického proudu bez odporu, podobně jako v supravodičích. Vědci z MPSD (Max Planck Institute for the Structure and Dynamics of Matter) objevili pionýrskou cestu laserově indukovaných topologických stavů v grafenu.

Datum: 15.11.2019

topological state, grafen, kvantové přenosy informace   ID:455

Provedli jsme opravu a vylepšení celého webu Laboratorní průvodce. Odstranili jsme všechny chyby a doplnili stránky, které čtenářům chyběly. Za všechny můžeme zmínit opravu stránku s budíkem, který již nyní funguje na všech prohlížečích.

Datum: 5.11.2019

laboratorní průvodce   ID:475

Japonští výzkumníci oznámili zajímavý pokrok při výzkumu Hydrogen Boride (HB) nanosheets. Tento dvoudimenzionální materiál byl objeven teprve nedávno a má výjimečné vlastnosti pro ukládání a následné uvolňování vodíku. Celá problematika je v centru zřetele úschovy energie pro obnovitelné přírodní zdroje - baterie, které umožní dočasnou úschovu přebytku energie a její následné uvolnění v případě potřeby.

Datum: 1.11.2019

HB nanosheets, úschova vodíku, baterie   ID:499

Vědci z Center for Advancing Electronics Dresden (CFAED) v TU Dresden uspěli při přípravě plošných 2D polymerů o tloušťce jen několika molekul či atomů. Nové materiály, které jsou poprvé vytvořeny takto vyvinutým procesem, nabízejí velice slibné aplikace například při výrobě elektronických součástí.

Datum: 30.9.2019

2D polymery. chemické syntézy   ID:553

Tenké filmy z platiny navázané na grafen mohou umožnit palivovým článkům dosud nedosažitelnou efektivitu, nízkou cenu a stabilitu. Vědci zkoumali různé varianty a ideální se ukazují dvě vrstvy atomů platiny na jednoatomové grafenové podložce.

Datum: 27.9.2019

katalyzátor platina-grafen, palivový článek   ID:502

Předpovídání chemických reakcí aktivovaných světlem je velice složitý proces. Při simulacích je nutno vzít v úvahu mechanické i kvantově chemické vlivy, což lze simulovat s pomocí počítače jen pro velice krátké časové intervaly řádu pikosekund (10^-12 s). Simulace pro další vývoj reakce je výpočetně nereálná, protože by trvala několik let. Vědci proto zkusili použít umělou inteligenci.

Datum: 19.9.2019

AI, umělá inteligence, simulace fotochemických reakcí   ID:512

Elektrolýza vody k produkci vodíku jako paliva pro úschovu energie přitahuje stále větší pozornost. Vodík totiž následně může být použit v palivových článcích k uvolnění energie. Problémem elektrolýzy však je, že elektrody musí být chemicky stabilní, což v praxi vyžaduje použití drahých vzácných kovů (např. platiny). Vědci se snaží vytvořit alternativy k drahé platině výzkumem tzv. topologických materiálů.

Datum: 13.9.2019

elektrolýza, toloplogické materiály pro katalýzu   ID:545

Umělá intelice po dostatečném učení získala schopnost přepovídat výsledky velice komplikovaných organických reakcí s přesností 90%, čímž předstihla i ty nejlepší chemiky. Toto je velíká výzva a možná průlomová cesta při výrobě nových léčiv či materiálů, kdy člověk již nedokáže analyzovat množství dat, která byla publikována při jiných experimentech.

Datum: 10.9.2019

AI, umělá inteligence, syntéza organických materiálů   ID:561

Vědci z Forschungszentrum Jülich přivedli k praktickému použití novou metodu, která významně posunuje dál možnosti klasické AFM (Atomic Force Microscopy). Využitím hrotu s quantum dot dokážou skenovat vzorek s rozlišením na elektrický potenciál jednotlivých atomů. Dobu skenování vzorku se podařilo zkrátit z 5 hodin na jednu hodinu.

Datum: 19.6.2019

AFM, SQDM, atomic force microscopy, quantum dot   ID:613

Píst, který využívá rozdílu v tlaku tekutiny (kapalin a plynů) ke konání mechanické práce, využíváme v nezměněné podobě už stovky let. Tvoří ho tuhé součásti s relativně vysokým třením, které může vést až k havárii. Nový návrh pístu využívající pevnou elastickou membránu vznikl spoluprací fyziků z Harvardovy univerzity a MIT. Jako pracovní prostor funguje vak z elastické membrány podpořený stlačitelnou pevnou kostrou.

Datum: 14.6.2019

mechanická konstrukce pístu   ID:765

Vědci z Fraunhofer IWS spolu se svými finskými kolegy zahájili pilotní produkci baterií, které jsou vyráběny přímou suchou cestou, bez použití rozpouštědel či elektrolytů. Tato technologie bude možná moci konkurovat současnému ekonomicky výhodnějšímu dovozu baterií z Asie.

Datum: 12.6.2019

baterie, ekonomická produkce suchou cestou   ID:709

Fraunhofer-Institut für Angewandte Festkörperphysik (IAF) vyvinul miniaturizovaný detektor nebezpečných látek (výbušnin, jejich složek, prekurzorů, jedů, drog...), který může být použit přímo na místě - bez nutnosti odesílat vzorky do laboratoře. Jeho hlavním použitím by měla být kriminalistika.

Datum: 7.6.2019

miniaturizovaná detekce nebezpečných látek   ID:728

Od roku 2011 probíhala příprava změny definice stávajících jednotek na základě vazby k pevně stanoveným hodnotám přírodních konstant, která byla definitivně schválena na konferenci konané v listopadu 2018 ve Versailles a která následně 20. května 2019 vstoupila v platnost. Byl tak opuštěn i poslední fyzický etalon, kilogram, a všechny jednotky jsou tak reprodukovatelné s přesností alespoň na šest platných číslic díky definovaným fyzikálním vztahům.

Datum: 27.5.2019

soustava SI, kilogram   ID:770

Recyklace existujících plastických hmot je v současnosti velkou výzvou. Dosavadní postupy nejsou příliš úspěšné, neboť jejichž výtěžnost je poměrně malá. Zbytek z procesů i nadále končí na skládkách. Namísto vývoje nových recyklačních metod se tým vědců zkusil jít opačnou cestou - vytvořit plastik již od začátku designovaný pro budoucí recyklaci.

Datum: 16.5.2019

recyklace plastů   ID:760

Firma Daimler AG se spojuje s americkou firmou Sila Nanotechnologies při vývoji příští generace Lithium-ion baterií. Očekává se vyšší výkon, bezpečnost, rychlejší nabíjení a delší životnost než u současných baterií.

Datum: 25.4.2019

elektrické baterie, Li-ion   ID:654

Vědci objevili novou metodu, jak vyrábět high-tech materiály tzv. MAX phase. Materiály MAX phase jsou velice slibnými surovinami pro podmínky extrémního namáhání, teplot, tlaků apod. Dosud se je nedařilo ekonomicky použitelně vyrábět. Nová metoda by mohla přiblížit jejich produkci k reálným aplikacím a významně tak přispět k rozvoji technologického inženýrství.

Datum: 8.4.2019

MAX phase, high-tech materiál   ID:695

Výzkumníci z Saarland University vyvinuli ultratenký ohebný film, který dokáže ve spojení s počítačem fungovat nejen jako senzor, ale i jako zdroj impulsů pro nositele rukavic z něj vyrobených, při orientaci v reálném prostředí.

Datum: 26.3.2019

mechanický senzorový film, chytré rukavice   ID:674

Nová metoda syntézy nanografenu na oxidech kovů byla objevena vědci z Friedrich-Alexander-Universität. Metoda je podobná zipování - s pomocí fluorovaného benzenu lze defluorizací vytvořit nanografenové struktury i na polovodičových površích za reálných podmínek (není potřeba vysoká teplota).

Datum: 6.3.2019

grafen, nanoelektronika   ID:775

Vědci vytvořili ultralehký keramický materiál, který je dokonalým izolátorem, snáší opakovaně vysoké teplotní rozdíly a lze jej zmáčknout dokonce na 5% originálního objemu. Takový materiál najde své využití nejen ve vesmírných aplikacích, ale i v automobilovém či energetickém průmyslu. Je i perfektním izolátorem proti ohni.

Datum: 25.2.2019

ultralehký keramický matariál, negativní Poissonovo číslo   ID:745